Místní anestezie u dětí: jak znecitlivíme zub

Místní anestezie dočasně vyřadí vnímání bolesti v ošetřované oblasti. Používáme ji při výkonech, které by jinak bolely, například při opravě hlubšího kazu, ošetření dřeně nebo extrakci. Při samotné místní anestezii dítě zůstává vzhůru, vnímá okolí a může s námi komunikovat.

Jak znecitlivění podáváme

Na místo vpichu můžeme nejprve nanést znecitlivující gel. Ten působí na povrchu sliznice a může zmírnit nepříjemný pocit při vpichu. K samotnému znecitlivění zubu je ale potřeba podat anestetikum injekcí.

Roztok podáváme pomalu. Dítě může cítit krátké štípnutí a tlak při jeho aplikaci. Množství anestetika volíme s ohledem na hmotnost dítěte a plánované ošetření. Pokud mělo při dřívějším znecitlivění nějakou reakci, řekněte nám o ní předem.

Potom necháme lék působit a před zahájením zákroku ověříme účinek. Podle místa podání může kromě zubu znecitlivět i část rtu, tváře nebo jazyka. Pocit „velkého rtu“ přitom nemusí znamenat skutečný otok.

Co dítě cítí během ošetření

I při účinném znecitlivění může dítě vnímat dotyk, tlak nebo vibrace. Při vytahování zubu například cítí, že s ním pohybujeme. Ostrou bolest by ale cítit nemělo.

Předem si domluvíme znamení, například zvednutí ruky. Pokud dítě hlásí bolest, práci přerušíme a znecitlivění zkontrolujeme. Jeho sdělení bereme vážně; samotné brnění rtu ještě není důkazem, že je dostatečně znecitlivělý i zub.

Když se dítě bojí injekce

Dítěti stručně vysvětlíme, co uděláme a proč. Může pomoci odvedení pozornosti, klidné vedení nebo Entonox, který u některých dětí usnadní právě podání místní anestezie. Samotné znecitlivění však nenahradí.

Pokud dítě aplikaci nezvládá, probereme další možnosti. Entonox, midazolam a hlubokou sedaci až celkovou anestezii vysvětlujeme samostatně v dětské anesteziologii. Volba se řídí rozsahem léčby, zdravotním stavem a možnostmi dítěte.

Po výkonu hlídejte ret, tvář a jazyk

Znecitlivění měkkých tkání může přetrvávat několik hodin. Dítě má někdy potřebu ret zkoumat, sát nebo do něj kousat. Protože ho to nebolí, může si tak během chvíle způsobit výrazné poranění.

Dokud se citlivost nevrátí, hlídejte, aby si dítě nekousalo ret, vnitřní stranu tváře ani jazyk. Nestačí ho jednou upozornit a nechat bez dohledu. Se žvýkáním počkejte do odeznění znecitlivění a vynechte horké jídlo i nápoje.

Po opakovaném pokousání může vzniknout otok a bolestivá rána s bělavým povlakem — traumatický vřed. Ten může být podstatně nepříjemnější než samotné ošetření zubu. Při větším poranění se nám ozvěte; místo dál nedrážděte a povlak nestrhávejte.

Před odchodem vám řekneme, jak dlouhé znecitlivění přibližně očekávat. Další pokyny, například po extrakci, se řídí provedeným výkonem.