Dýchání ústy je příznak, ne samostatná diagnóza. Při rýmě bývá přechodné. Pokud dítě dýchá ústy dlouhodobě, chrápe nebo má neklidný spánek, má smysl hledat příčinu s pediatrem či ORL lékařem a zároveň zkontrolovat ústa a skus u zubaře.
Kdy je dýchání ústy běžné
Při rýmě nebo krátkodobě ucpaném nose si dítě pomáhá dýcháním ústy. Po odeznění infekce by se mělo převážně vrátit k dýchání nosem. Pozornost si zaslouží stav, kdy má dítě ústa pootevřená opakovaně i přes den, dýchá ústy většinu nocí nebo se k tomu přidává chrápání a nekvalitní spánek.
Dítě za způsob dýchání nekárejte. Pokud nosem nemůže volně dýchat, pouhé připomínání zavřených úst příčinu nevyřeší.
Co může být příčinou
Dlouhodobé dýchání ústy může souviset s překážkou v nose nebo nosohltanu, například se zvětšenou nosní mandlí, alergickou rýmou, zvětšenými krčními mandlemi nebo anatomickým zúžením dýchacích cest. U části dětí se na něm podílí více faktorů a někdy přetrvává návyk i po odeznění původní překážky.
Příčinu neurčí samotný tvar obličeje ani jeden pohled do úst. Podle potíží ji posuzuje pediatr, ORL lékař, alergolog nebo specialista na spánkovou medicínu.
Čeho si mohou všimnout rodiče
- ústa bývají otevřená i v klidu;
- dítě chrápe, spí neklidně nebo zaujímá neobvyklou polohu hlavy;
- ráno má sucho v ústech, popraskané rty nebo bolest v krku;
- během spánku jsou slyšet pauzy, lapání po dechu či výrazně namáhavé dýchání;
- přes den je nápadně unavené, hůře se soustředí nebo se obtížně budí;
- často se vrací ucpaný nos či potíže s nosním dýcháním.
Krátká poznámka, zda se projevy dějí přes den, v noci, při rýmě nebo celoročně, pomůže lékaři více než snaha stanovit diagnózu doma.
Co s tím má společného zubař
Při dýchání ústy se sliznice a zuby méně omývají slinou. Dítě proto může mít sušší ústa, citlivé rty, podrážděné dásně a za určitých podmínek i vyšší riziko zubního kazu. Zubař také sleduje polohu jazyka, funkci rtů, vývoj čelistí a skus.
Výzkum popisuje souvislost dlouhodobého dýchání ústy s některými odchylkami růstu obličeje a skusu. Neznamená to ale, že dýchání ústy samo jednoduše způsobuje například křížový skus. Vývoj chrupu a čelistí je multifaktoriální a význam mají genetika, růst, poloha jazyka, návyky i průchodnost dýchacích cest.
Kdy jít k pediatrovi, na ORL a kdy k zubaři
Pediatra nebo ORL lékaře kontaktujte při dlouhodobě ucpaném nose, pravidelném chrápání, neklidném spánku, opakovaných pauzách v dýchání nebo výrazné denní únavě. Pauzy v dechu, dušení ve spánku nebo akutní dechové obtíže neodkládejte.
Zubař má smysl při suchu v ústech, častých kazech, podrážděných dásních nebo nápadné změně vývoje skusu. Podle nálezu může doporučit ortodontické vyšetření. Ortodontista hodnotí růst čelistí a prostor pro zuby, ale sám nenahrazuje vyšetření příčiny neprůchodného nosu.
Léčba se řídí příčinou
Někdy stačí léčba rýmy či alergie, jindy ORL postup nebo sledování. Funkční práce s polohou jazyka a rtů může být užitečná u vybraných dětí, až když je ověřeno, že mají pro nosní dýchání dostatečně průchodnou cestu. Jeden univerzální cvik ani aparát neřeší všechny příčiny.
Cílem není dítě nutit držet ústa zavřená, ale zjistit, proč je otevírá, a propojit péči odborníků podle konkrétního nálezu.
Odborné zdroje
Text slouží jako srozumitelná orientace pro rodiče. Konkrétní postup vždy vychází z vyšetření dítěte.