Zánět v okolí kořene zubu u dětí

Pokud infekce z kořenového systému pronikne do okolních tkání, vzniká apikální periodontitida — zánět tkání, které zub drží v kosti. Nejčastěji navazuje na infikovanou nebo odumřelou dřeň. Už tedy nejde o zánět uvnitř zubu, ale o onemocnění jeho závěsného aparátu a okolní kosti.

Jak se zánět může vyvíjet

Zánět může nejprve probíhat bez bolesti a projevit se pouze jako ložisko na rentgenovém snímku. Při zhoršení vzniká akutní periodontitida (periodontitis acuta): zub začne bolet při skousnutí a na poklep, může působit povystouple a dítě obvykle dokáže určit zdroj bolesti přesněji než při samotné pulpitidě.

Pokud se v ložisku začne hromadit hnis, vznikne absces. Ten obvykle způsobí tlak, bolest a někdy také otok. Hnis si následně může najít cestu přes kost a dáseň ven a vytvořit píštěl — drobný otvor, kterým odtéká. Po jejím vzniku tlak klesne a bolest může ustoupit, infekce uvnitř kořenových kanálků však zůstává.

Rozšíří-li se infekce do okostice nebo měkkých tkání, jde už o periostitidu či jinou šířící se infekci, které se věnuje samostatný článek.

Jak zubař hledá zdroj infekce

Vyšetření zahrnuje pohled na zub a dáseň, pohmat, poklep, zhodnocení pohyblivosti a test reakce dřeně. Kontrolují se také okolní zuby, protože otvor píštěle nemusí ležet přímo u zubu, ze kterého infekce vychází.

Rentgen ukáže stav kořenů, okolní kosti a vztah mléčného zubu k zárodku stálého nástupce. U čerstvého akutního zánětu však ještě nemusí být změna na snímku zřetelná, proto se diagnóza neopírá jen o rentgen.

Léčba mléčného zubu

Zdrojem infekce jsou bakterie uvnitř kořenových kanálků. Pokud je mléčný zub opravitelný a má dostatečnou prognózu, lze provést pulpektomii: kanálky se vyčistí, vydezinfikují a zaplní materiálem, který se spolu s kořeny mléčného zubu postupně vstřebává.

U neopravitelného zubu, při výrazném patologickém vstřebávání kořenů nebo krátce před jeho přirozenou výměnou se volí extrakce. Rozhoduje rozsah nálezu, stav kořenů, poloha stálého nástupce a schopnost dítěte ošetření zvládnout. Dlouhodobá infekce mléčného zubu může ovlivnit vyvíjející se stálý zub, neznamená to však, že k jeho poškození dojde vždy.

Extrakce se volí také u dočasných čtyřek. Jejich odstranění obvykle nevede ke stěsnání chrupu jako celku, takže není nutné zachovávat je složitým endodontickým ošetřením za každou cenu.

Léčba stálého zubu

U stálého zubu se infekce odstraňuje endodontickým ošetřením kořenových kanálků. U mladého stálého zubu, jehož kořen ještě není dokončený, se postup volí podle stupně vývoje a může zahrnovat regenerativní endodoncii nebo vytvoření bariéry v oblasti otevřeného konce kořene.

Pokud je přítomen absces, může být kromě ošetření zubu nutné také umožnit odtok hnisu. Samotné vypuštění abscesu ale neodstraní bakterie z kořenových kanálků.

Antibiotika nenahrazují ošetření zubu

U jinak zdravého dítěte nejsou lokalizovaná apikální periodontitida, píštěl ani ohraničený absces bez dalšího šíření obvykle samy o sobě důvodem k podání antibiotik. Základem je vyčistit kořenové kanálky, zub odstranit nebo podle nálezu zajistit drenáž. Antibiotika se přidávají až při šíření infekce mimo bezprostřední okolí zubu nebo při celkových příznacích.

Vzniku tohoto onemocnění předchází postižení dřeně popsané v článku Zánět zubní dřeně u dětí. Navazujícímu šíření infekce do okostice se věnuje samostatný článek o periostitidě.