Periostitida u dětí

Periostitida neboli zánět okostice je jedním ze stupňů šíření infekce od zubu. Nejprve se hnis obvykle nahromadí v ohraničeném ložisku – abscesu. Když se zánět rozšíří pod okostici, vzniká periostitida. Pokud pokračuje do měkkých tkání kolem čelisti, jde již o kolemčelistní zánět; při neohraničeném šíření se označuje jako flegmóna. Absces, periostitida a flegmóna tedy nejsou tři nesouvisející děje, ale navazující podoby stejné infekce, které se liší především rozsahem a způsobem šíření.

Jak se periostitida projevuje

Pro periostitidu je typický bolestivý otok dásně v okolí zubu. Otok rtu nebo tváře a nápadná nesouměrnost obličeje znamenají, že se zánět rozšířil také do měkkých tkání a vzniká kolemčelistní zánět. Dítě může kvůli bolesti odmítat jídlo nebo špatně spát.

Při dalším šíření se otok zvětšuje a není ostře ohraničený. Může se přidat horečka, malátnost, zvětšení mízních uzlin nebo omezené otevírání úst. Nepřítomnost horečky však závažnější infekci nevylučuje.

Otok od zubu je potřeba řešit bez odkladu

Jakmile se objeví otok od zubu, je potřeba navštívit zubního lékaře, mimo jeho ordinační dobu zubní pohotovost. Otok tváře, rtu nebo oblasti pod čelistí vyžaduje vyšetření ještě tentýž den. Není vhodné čekat, zda sám splaskne, ani jej doma propichovat či vytlačovat. I po samovolném odtoku hnisu zůstává zdroj infekce uvnitř zubu.

Zvlášť rychle je třeba jednat, pokud se otok během hodin zvětšuje, postupuje k oku, pod jazyk, pod dolní čelist nebo na krk, dítě téměř neotevře ústa, má potíže s polykáním či mluvením, sliní, nemůže pít nebo je výrazně schvácené. V takové situaci je nutné bez odkladu vyhledat zubního lékaře nebo zubní pohotovost.

Jak se periostitida léčí

Zubní lékař určí příčinný zub vyšetřením a zpravidla rentgenovým snímkem. Cílem léčby je odstranit zdroj infekce a podle nálezu umožnit odtok hnisu. Samotné zmenšení otoku nestačí.

Mléčný zub

U mléčného zubu je nejčastějším definitivním řešením extrakce. Pokud se vytvořilo hnisavé ložisko, může být současně nutná incize a drenáž. Záchovné ošetření se zvažuje jen ve vybraných situacích podle stavu zubu, rozsahu infekce a schopnosti dítěte výkon zvládnout.

Stálý zub

U zachranitelného stálého zubu se zdroj infekce odstraňuje ošetřením kořenových kanálků. Pokud zub zachránit nelze, volí se extrakce. Také zde může být při nahromadění hnisu potřeba incize a drenáž.

Pokud dítě urgentní výkon v místním znecitlivění nezvládne, může být nutné ošetření v sedaci nebo celkové anestezii. Rozsáhlejší či rychle postupující infekce vyžaduje rychlé ošetření zubním lékařem nebo na zubní pohotovosti.

Kdy jsou potřeba antibiotika

Antibiotika mohou brzdit šíření infekce, ale neodstraní bakterie z infikovaného kořenového systému. Proto jsou pouze doplňkem výkonu, nikoli jeho náhradou.

O nasazení antibiotik rozhoduje lékař. U ohraničeného nitroústního abscesu bez celkových příznaků obvykle po okamžitém odstranění zdroje a zajištění drenáže nejsou potřebná. Jako doplněk se nasazují zejména při šířící se infekci měkkých tkání, horečce, malátnosti, postižení uzlin nebo u dítěte se sníženou obranyschopností. Při rozsáhlé nebo rychle postupující infekci se zahajují současně s urgentním ošetřením zdroje; konkrétní postup určí lékař podle nálezu a celkového stavu dítěte.

Periostitidě obvykle předchází postižení dřeně a zánět v okolí kořene, které podrobněji popisují články Zánět zubní dřeně u dětí a Zánět v okolí kořene zubu u dětí.